1984

1984 – George Orwell

LITERÁRNÍ TEORIE

Literární druh a žánr:

epika, román, dystopie, antiutopie, politický román

Literární směr:

poprvé vydáno 1949; patří do proudu moderní anglické literatury, žánr dystopie; silně ovlivněno historickými událostmi 20. století (nástup totalitních režimů, druhá světová válka)

Slovní zásoba:

jazyk je spisovný, místy odborný (politické termíny), využívá novotvary (newspeak), ironii, metafory, popisné pasáže, vnitřní monology

Figury a tropy:

metafora (Velký bratr), ironie, hyperbola (absolutní moc státu), symbolika (newspeak, 2 + 2 = 5), alegorie (kritika totality), opakování (slogany Strany)

Rytmus, verš, rým:

psáno prózou, bez rýmů, rytmus je dán střídáním popisů, dialogů a vnitřních monologů

Vypravěč (lyrický subjekt):

er-forma, vnější pozorovatel, zaměřeno na hlavní postavu (Winston Smith), částečně omezený pohled

Stylistická charakteristika textu:

dlouhé popisné pasáže, vnitřní monology, filozofické úvahy, dialogy, ironie, chladný a odosobněný styl

Postavy:

• WINSTON SMITH: úředník, hlavní hrdina, touží po svobodě, kritický k režimu, nakonec zlomen
• JULIA: Winstonova milenka, mladá, odvážná, touží po osobní svobodě
• O'BRIEN: člen vnitřní strany, zpočátku působí jako spojenec, později zrádce a mučitel
• VELKÝ BRATR: symbolický vůdce Strany, všudypřítomný, nikdy neviděný

Děj:

Děj se odehrává v totalitní Oceánii, kde Strana ovládá vše – myšlení, jazyk, historii. Winston Smith pracuje na ministerstvu pravdy, kde přepisuje minulost. Tajně nenávidí Stranu, naváže vztah s Julií, společně se snaží vzdorovat režimu. Jsou však odhaleni, mučeni a zlomeni. Winston je nakonec donucen milovat Velkého bratra.

Kompozice:

chronologická, lineární, rozděleno do tří částí (život pod dohledem, vzpoura, pád a zlomení)

Prostor a čas:

fiktivní budoucnost (rok 1984), město Londýn v Oceánii, totalitní stát

Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):

kritika totalitních režimů, manipulace s pravdou, ztráta individuality, nebezpečí absolutní moci, sledování, propaganda, jazyk jako nástroj moci, motivy: svoboda, láska, zrada, strach

LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku

Dobové vnímání díla a jeho proměny:

po vydání šokovalo čtenáře, rychle se stalo klasikou, v některých zemích zakazováno; dnes považováno za jeden z nejvýznamnějších románů 20. století

Dobová kritika díla a její proměny:

zpočátku přijímáno s obavami, později uznáváno jako varování před totalitou; dnes často citováno v souvislosti s ochranou soukromí a svobody

Aktuálnost tématu a zpracování díla:

stále aktuální – téma sledování, manipulace, fake news, ztráta soukromí, propaganda

Srovnání s vybraným literárním dílem:

Aldous Huxley – Brave New World (Krásný nový svět), Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita, Jevgenij Zamjatin – My

Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:

• Aldous Huxley (dystopie, kritika společnosti)
• Ray Bradbury (dystopie, sci-fi)
• Arthur Koestler (politická próza, Tma o polednách)
• Jevgenij Zamjatin (dystopie, My)
• Franz Kafka (absurdita, totalita, inspirace)